První česká myslivecká společnost se v našem městě, tehdy ještě vsi, vytvořila hned v roce 1945. K jejím zakládajícím členům patřili učitel Jaroslav Černý st., jenž se stal i nájemcem honitby, školník Josef Tondr, zemědělci Luboš Trakal a Jaroslav Votrubech a další. Společnost se stala součástí Okresního mysliveckého spolku ve Frýdlantě, jelikož do roku 1960 existoval okres Frýdlant. Okresní organizace byla součástí Československé myslivecké jednoty. Raspenavská společnost se postupně rozrůstala a v roce 1958 měla již 20 členů. Předsedou byl Ladislav Dubský.
    V květnu 1963 se spolek rozdělil na dvě sdružení, a to Raspenavu-sever a Raspenavu-jih, jež rozdělovala Smědá. Sever tedy obhospodařoval pozemky Luhu a Lužce a Jih Raspenavy.
    V roce 1976 byla obě sdružení z úřední moci spojena a k nim přiděleno Myslivecké sdružení Lázně Libverda. Nový celek byl pojmenován Myslivecké sdružení Zátiší se sídlem v Raspenavě a v 80.letech měl asi 60 členů, kteří si v bývalé škole v Pekle vybudovali klubovnu a u ní odchovnu bažantů. Pořídili si i dva starší traktory pro zavážení krmení pro zvěř a dopravu účastníků honů a naháněk. Tehdejší učitel a člen mysliveckého sdružení Jaroslav Černý ml. založil již v roce 1970 dětský myslivecký kroužek, působící při naší základní škole. Kroužek pracuje pod vedením svého zakladatele dodnes.
    V roce 1993 se sdružení dobrovolně rozdělilo na EKO Raspenava (libverdská honitba) a ACHP Raspenava. EKO se stala soukromou honitbou, jejímž vlastníkem byl Jan Kábele (později se majitel několikrát změnil). ACHP zůstala společenstevní honitbou, tzn. že její pozemky si myslivecké sdružení pronajímalo od jejich vlastníků. Později se ACHP opět přejmenovalo na Zátiší. Působí dodnes, i když ve změněných hranicích. Na rozdělení však obě sdružení doplatila, protože kvůli finančnímu vyrovnání musela být klubovna s odchovnou prodána a značná část zisku z prodeje padla na odměny právníkům a daně.
    V současné době hospodaří Myslivecké sdružení Zátiší Raspenava na 992,7 ha pozemků, které si pronajímá od Honebního společenstva Raspenava, jež tvoří jednotliví majitelé pozemků. Myslivecké sdružení má 19 členů, kteří pečují především o zvěř srnčí, daňčí a černou, čili divoká prasata (jejich stavy se však musí regulovat, neboť při vysokých počtech škodí především na polích). V malé míře se u nás vyskytuje i zvěř drobná, hlavně zaječí a bažantí. V zimních měsících k nám přichází z hor zvěř jelení, jež za tuhých zim s velkým množstvím sněhu na horách tvoří i stakusová stáda, což však není případ posledních let. Pro všechnu tuto zvěř musí členové sdružení zajišťovat krmivovou základnu a stavět krmná zařízení. Při této činnosti odpracovali v roce 2007 648 hodin.
    Členové výše zmíněného kroužku mladých myslivců se starají o bažantí zásyp, do kterého od podzimu do jara nosí krmivo pro bažanty. Kromě toho se celoročně připravují na dětskou mysliveckou soutěž Zlatá srnčí trofej, jejíhož okresního kola, pořádaného Okresním mysliveckým spolkem Liberec, se pravidelně účastní. Letos obsadili v kategorii nejmladších (1. a 2.tří-da) 5. a 6.místo a v kategorii mladších (3.-5.třída) 3.místo. Mimo to se kroužek několikrát ročně účastní víkendových setkání s dalšími přírodovědnými kroužky okresu Liberec a o letních prázdninách pak 14-tidenního tábora v Kokořínském dole.
    Z uvedeného je vidět, že myslivost z daleka není jen lov zvěře, jak je dnes všeobecně rozšířeným názorem, nýbrž především prací a zase prací, neboť bez řádné péče o zvěř a její ochrany by nebylo co lovit. Vždyť lov je jen regulací početních stavů zvěř a udržení její zdravé populace. Není tedy určen jen pro zábavu myslivců a jejich zásobování zvěřinou.